S blížícími se Vánocemi pracovní morálka klesá

Předvánoční čas je obdobím, kdy dochází nejmasivnějšímu zneužívání pracovní doby. Ve snaze vyhnout se návalům v kamenných prodejnách se lidé stále častěji uchylují k nákupům přes internet. Problém však je, že tyto obchody se často uskutečňují během pracovní doby.

Značnou část pracovní doby také ubírá vybírání zimních dovolených přes webové portály nebo příprava PF přání, kalendářů apod.

Asociace pro elektronickou komerci uvádí, že k internetovému nakupování nejvíce inklinuje věková skupina 25 až 34 let, a zpravidla se častěji jedná o muže.

V současné době se v podnicích, které zavedly jistý monitoring pracovní doby, lidé obávají postihů, které by z takovýchto mimopracovních aktivit mohly hrozit. Podle šetření společnosti LMC se jedná přibližně o čtvrtinu firem, které sledují, co jejich zaměstnanci dělají na počítači v pracovní době.

Chtěli byste také vědět, zda se Vaši zaměstnanci nevěnují v pracovní době mimopracovním aktivitám? Vyzkoušejte produkt Aktivity od společnosti MiCoS Software! Demo ke stažení ...zde

Zaměstnanci si během pracovní doby objednávají zájezdy...


Čím dál víc Čechů si kupuje zájezdy přes internet, jen loni se jich takto prodalo 600 tisíc za čtyři miliardy korun.

Co je však pozoruhodné je fakt, že Češi si dovolenou nevybírají během víkendů a svého osobního volna, ale právě ve své pracovní době.

Nejčastěji zájezdy vybírají a nakupují v pondělí. Důvodem je nejspíš realizace nákupních rozhodnutí po víkendových rodinných poradách. Takto prodaných zájezdů je letos zhruba pětina zájezdů.

Dalšími frekventovanými dny jsou úterý a středa, jejichž podíl činí zhruba 18 procent.

Během víkendů lidé nejsou v práci a očividně na internetu tráví pouze minimum času. Z toho vyplývá, že pouze šest procent budoucích rekreantů si objednává zájezd v sobotu a v neděli jde o nějakých osm procent budoucích rekreantů.

Když bychom se podívali konkrétně na to, v jaké hodiny lidé zájezdy během pracovní doby objednávají, došli bychom k tomu, že to bývá nejčastěji mezi desátou a dvanáctou hodinou, a poté od 13.00 do 15.00. Jedná se o necelých 13 procent objednávek. Samozřejmostí pak je, že během polední přestávky zájem podstatně klesá.

Průzkum provedly asociace a Invia.cz na vzorku 50 tisíc letos prodaných zájezdů. Obdobné výsledky přinesla i nedávná analýza druhého největšího internetového prodejce zájezdů, a to společnost NetTravel.cz.

Král Solitaire je mrtev, nastupuje Facebook jako žrout pětiny pracovní doby...

Byly doby, kdy se čas v práci zabíjel nekonečným klikáním karetní hry SOLITAIRE. Hovoříme tak o době, přibližně, dva roky zpátky. Solitaire obvykle hrávaly asistentky, zatímco "ajťáci" obvykle unikali do světa strategických her nebo stříleček.
V současnosti všechny tyto hry překonala na celé čáře sociální síť FACEBOOK, neboť přináší řadu možností, jak si zpříjemnit pracovní dobu. Díky Facebooku si můžete poklábosit s přáteli nebo rodinou, sledovat, co daní lidé na Facebooku dělají, jaké informace sdílejí, a dále také nabízí řadu aplikací, her apod.



V různých průzkumů jasně vyplývá, že Češi se v práci baví rádi. Na Facebooku a jiných kumunikačních programech jakou jsou Skype, ICQ, Miranda apod, tráví zaměstnanci až pětinu pracovní doby.

Dalo by se však říci, že komunikace přes tyto servery nebo programy nahrazuje dřívější obvyklé soukromé telefonování z pracovních telefonních linek, návštěvy v pracovní době, případně klábosení s kolegou či kamarádem při kafíčku během pracovní doby.

Firmy tedy řeší zásadní problém. Čím více jejich zaměstnanců má přístup na internet, tím větší je míra jejich "proflákaného" času v pracovní době.

JAK PROBLÉM VYŘEŠIT?

Jednou možností je naučit zaměstnance pracovat s moderními technologiemi a naučit je efektivně využívat pracovní dobu. Nicméně tato metoda nemusí být vůbec účinná.
Druhou možností je nežádoucí stránky blokovat, stejně jak tomu bylo dřív u soukromých hovorů, které se začaly blokovat. Avšak je těžké určit, které funkce a aplikace blokovat a které ne.
Další možností je pak pořídit ve Vaší firmě software specializovaný přímo na monitorování zaměstnanců během jejich pracovní doby. Na základě výstupních sestav můžete snadno zjistit, jak Vaši zaměstnanci tráví pracovní dobu. Stačí, abyste měli ve firmě nainstalovaný příslušný program, kterým mohou být právě Aktivity od firmy Micos Software. Více se můžete dozvědět zde...

ZÁVĚREM...

Pokud jako zaměstnanec plníte řádně a včas své pracovní úkoly, případně cíle, šéfové se tolik nezajímají o to, jak trávíte svůj pracovní čas. Důležité jsou výsledky.
Jakmile je ale neplníte, nastává problém, který se dá také řešit cestou tzv. "openspace", tedy kanceláře bez zdí, zaměstnanci jsou tak více na očích a tolik úniků na síť si nedovolí. V současnosti jde o častý jev. A pokud-li opravdu příliš zanedbáváte své pracovní povinnosti, může vám hrozit i výpověď.

Jaké důsledky až může zneužívání pracovní doby mít?

Mnozí z vás si jistě myslí, že mohou bez jakýchkoliv problémů využívat e-mailovou komunikaci a Internet, i přestože jednáte v rozporu s interními pravidly společnosti. Jste však na omylu! Tudíž by nebylo špatné svůj názor malinko přehodnotit.

Právě takové zneužívání firemního Internetu může mít vážné důsledky, což výplývá z výzkumů, jež nedávno prováděla
organizace American Management Association a The ePolicy Institute.Výsledkem jejich výzkumu bylo zjištění, že zhruba polovina zaměstnavatelů svého podřízeného za zneužití elektronické pošty a Internetu vyhodila a přibližně třetina zaměstnavatelů s nimi rozvázala pracovní poměr na základě neoprávněného používání Internetu v pracovní době.


JAKÉ FIRMY BYLY PŘEDMĚTEM VÝZKUMU?
Obě organizace soustředily svůj výzkum přesně na 304 firem v USA. Jednalo se o širokou škálu firem, od malých společností až po velké korporace.

CO PŘINESLY VÝSLEDKY VÝZKUMU?
První výsledek se týkal e-mailové komunikace, kdy zhruba 64 % vedoucích pracovníků uvedlo, že jejich zaměstnanci prostřednictvím e-mailů porušili firemní politiku, tudíž byli propuštěni. Jednalo se zejména o urážlivý a nevhodný obsah těchto emailů. Dalších 25 % manažerů uvedlo, že jejich zaměstnanci nadměrně používali e-mailovou komunikaci a 22 % uvedlo jako důvod ukončení pracovního poměru porušení diskrétnosti v rámci těchto e-mailů.

Co z toho vyplývá? Závažné porušení firemní politiky většinou pro zaměstnance znamenalo vyhazov.

Druhý výsledek se tákal zneužití Internetu jako takového. Zhruba 84 % manažerů uvedlo, že zneužívání internetu ve společnosti vedlo k propuštění zaměstnanců, kteří za ně byli zodpovědni. Jednalo se z velké části o prohlížení porno stránek nebo jiného nevhodného obsahu. Za nadměrné užívání Internetu z osobních důvodů bylo propuštěno 34 %, dle dotázaných manažerů.

Z
toho vyplývá, že nejen prohlížení nevhodných webových stránek mělo za následek vyhazov. Ale i obyčejné brouzdání po síti víc než je dovoleno.

JAKÉ JE TEDY ŘEŠENÍ?

Firmy si takovéto chování v podniku nemohou dovolit. Jednak zaměstnanci nevyužívají pracovní dobu tak jak by měli, což má za následek ztrátu jejich efektivity a zbytečné náklady za nevykonanou práci, a pak nevhodné obsahy odeslaných e-mailů mohou poškodit obchodní vztahy nebo image celé společnosti.

Proto je nutné zavést nějaká opatření. Z výzkumu vyplývá, že 65 % firem využívá specializovaný software k zablokování nevhodných webových stránek a další 18 % si tyto stránky samo blokuje, aby je zaměstnanci nenavštěvovali.


A další možností je mít zaměstnance pod stálou kontrolou, čemuž slouží specializovaný software zaměřený na monitoring zaměstnanců během pracovní doby. Tímto se zabýváme právě my. Výhodou jsou pak další funkce programu, které jsou se sledováním spjaty. Co můžete ještě zjistit?
  • odhalit zda není ve firmě používán nelegální SW,
  • zda nejsou instalovány na počítače hry, které pak s radostí zaměstnanci hrají,
  • jak jsou využívany aplikace zaměstnanci,
  • jaké je vytížení počítačů,
  • a mnoho dalších.
CO KDYŽ SI NEJSTE JISTI, ZDA MŮŽETE SVÉ ZAMĚSTNANCE SLEDOVAT?

Od toho je tady zákon. A ten říká, že zaměstnanec nesmí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu počítač a telefon, případně jiné výrobní a pracovní prostředky jemu svěřené. Dodržování tohoto zákazu je pak zaměstnavatel oprávněn ze zákona přiměřeným způsobem kontrolovat. Více pak v předchozích článcích nebo zde ...

Vyzkoušejte si tedy naši demo verzi produktu, určený přímo ke sledování aktivit Vašich zaměstnanců.

Kolik zaplatíte za program na monitoring zaměstnanců?

KOLIK DÁTE ZA LICENCI?

Na českém trhu se nachází řada firem, které se zabývají speciálními programy zaměřené na monitoring zaměstnanců. To znamená, že si stačí pouze vybrat firmu, která Vám nabídne nejoptimálnější řešení.
Cena za software pro monitorování 50 počítačů se pohybuje zhruba od 12 do 40 tisíc korun bez DPH. Nicméně každá firma má rozsah a strukturu programu poněkud jiný nebo může také nabízet další doprovodné služby oproti jiným.

 
JAK TO VYPADÁ U NÁS?
Jak už jsme výše zmínili, cena za software, u nás program Aktivity, se pohybuje ve zmíněném cenovém rozpětí. Kokrétněji cena za jednu licenci se pohybuje do jednoho tisíce. Se vzrůstajícím počtem zakoupených licencí pak cena klesá. Více se můžete dozvědet zde ...

Naše společnost, stejně tak společnost FairNet, zašle poštou jak instalační CD, tak manuál, k jeho použití. V případě, že si odpovědná osoba na implementaci netroufá, může si vyžádat technika, který ji provede za něj. Takovéto služby stojí zhruba dva tisíce korun bez DPH. K implementaci technikem však musíme ještě připočíst i náklady na dopravu.
Nabízí se zde také řada slev na zakoupení licenci, například pro organizace v oboru zdravotnictví a školství.
Pak je tady také služba, která se poskytuje k programu Aktivity, a tou je roční servis, jež je platný vždy od 1.ledna po dobu 1 kalendářního roku (tedy do 31.12.). S ročním servisem je vždy zaručena aktuální verze programu a je cenově výhodnější než pořizování jednotlivých upgrade programu. Navíc nabízí řadu výhod.

Jak program Aktivity vlastně vypadá?


Názorná
ukázka č. 1
Seznam spuštěných aplikací
v programu Aktivity.

___________________________________________________________



Názorná ukázka č. 2

Seznam navštívených stránek za individuální počítač.
___________________________________________________________



Názorná ukázka č. 3
Roční graf aplikací daného uživatele. Zobrazuje využítí těchto aplikací.
___________________________________________________________



Názorná ukázaka č. 4

Přehled vytíženosti počítače v podniku a jeho grafické znázornění.
___________________________________________________________



Názorná ukázka č. 5
Roční graf nejdéle spuštěných aplikací za celý podnik.
___________________________________________________________

Jak to funguje v praxi s kontrolou zaměstnanců?


Na začátek si uvedeme firmu, v níž tedy takováto aplikace funguje.
Jde o vývojářskou firma jež má něco kolem 1000 zaměstnanců účastnících se vývoje softwaru. Na všech zaměstnanci využívaných počítačích je nainstalován speciální software, který počítá a zaznamenává úhozy na klávesnici počítače.
Aplikace danou aktivitu přiřadí určité aplikaci a vypracuje ji v podobě statistiky. Jakmile nastane situace, že se výsledná aktivita výrazně liší od tzv. „normo“ požadavků na zaměstnance v dané pozici, je zaměstnanec automaticky předvolán ke svému nadřízenému, který s ním daný problém řeší. Na základě takovýchto aplikací, programů lze jednoznačně zjistit, zda daný zaměstnanec celý den trávil na různých internetových stránkách, komunkoval na ICQ nebo na obdobných komunikačních programech nebo zda se celý den plně věnoval své práci.

Druhým případem můžeme zmínit banku.

Tady se setkáváme s tím, že banka monitoruje veškerou e-mailovou komunikaci svých zaměstnanců se zákazníky banky.
Jak je to ošetřeno? Nad určitou skupinou zaměstnanců, kupříkladu osobní bankéři, je vytvořen speciální kontextový filtr, jenž vyhledává nevhodné výrazy a vulgarizmy. Pokud se najde e-mail obsahující nevhodný obsah, je ihned pozastaven a poté povolen až po osobním prověřením schvalujícího zaměstnance. Jakákoliv aktivita zaměstnance, která by mohla poškodit dobré jméno bankovního ústavu je samozřejmě trestána.
Banka však nekontroluje pouze e-mailovou komunikaci zaměstnanců, nýbrž také provadí kontrolu zaměstnanců pomocí náhledu na aktivní pracovní plochu počítače, případně poslechu náhodných záznamů z telefonických hovorů.

Třetím příkladem, kdy zaměstnanec předstírá práci

Ve společnostech se často stává, že zaměstnanec neplní své úkoly a práci v řádném termínu. To znamená, že svou práci neustále protahuje.
Firma se tedy rozhodla nasadit pro kontrolu dvě. První kontrolovala, zda zaměstnanec v pracovní době využívá daného vývojářského nástroje. Druhá kontrolovala vždy po odchodu zaměstnance množství nových, změněných a smazaných řádků v programovém kódu aplikace.
Na základě prvního výsledku bylo ověřeno, že zaměstnanec věnuje 86 % svého času zadanému úkolu. Nicméně zaměstnavatel nebyl spokojen s výsledkem kontroly, a tak další nezávislý programátor prověřil obsah zdrojových kódu den po dni. A na základě výsledků bylo odhaleno, že zaměstnanec opravdu svou práci předstírá. Jednotlivé bloky zdrojového kódu přesouval pouze na jiná místa a zase zpět, přidával komentáře anebo přímo do komentářů uzavíral celé bloky kódu. Po dvou dnech většinu úprav vrátil zpět a pak zase pokračoval od začátku.